V České republice od roku 1973 existuje lyžování jako organizovaný sport v rámci Svazu tělesně a zrakově postižených sportovců. V devadesátých letech vznikl Český paralympijský výbor (ČPV) a handicapovaní lyžaři byli dle typu postižení primárně sdružování ve vadových svazech, které byly součástí ČPV. V roce 2004 ČPV zasáhl vleklý interní spor mezi Českým paralympijským výborem a Českým svazem tělesně postižených sportovců (ČSTPS/dnešní Český PARA sport), který se někteří lyžaři rozhodli vyřešit vstupem do národní lyžařské autority. Do Svazu lyžařů ČR (SLČR) se v roce 2007 začlenili první kluby tělesně postižených lyžařů a za přispění tehdejšího presidenta SLČR Lukáše Sobotky a Marka Duška byl v roce 2009 iniciován vznik Komise handicapovaných lyžařů. S ohledem na krizi v paralympijském hnutí a neochotě ČPV racionální domluvy byl tento záměr pozastaven. Vznik Komise handicapovaných lyžařů SLČR se podařilo zrealizovat až v roce 2014. Komise handicapovaných lyžařů se zaměřovala na práci s tělesně postiženými lyžaři, od výuky úplných začátečníků až po přípravu reprezentantů ČR na mezinárodní závody International Paralympic Committee

Záznamy z šedesátých let již evidují první zmínky o lyžování na monoski, kdy sport osob se zdravotním postižením získával vážnost. Vše začínalo lyžařskými kempy a školami pro handicapované, které vznikaly v Norsku, Švédsku, Finsku, ale také ve Francii, Rakousku či Itálii. Průkopníky lyžování vozíčkářů byly především tradiční lyžařské země ve Skandinávii, Německu, USA apod.

Lyžování tzv. sedících (monoski) bylo poprvé zařazeno do programu zimních paralympijských her v roce 1988 v Innsbrucku. Historický vývoj monoski u nás je velmi bohatý, ale ne moc dlouhý. První zmínka je z roku 1988, kdy se ve Špindlerově Mlýně pořádalo Mistrovství republiky tělesně postižených, kterého se zúčastnili zástupci Rakouska a Německa.

Sjezdové lyžování na monoski je poměrně mladý sport, který v posledních letech zaznamenává dynamický rozvoj. Díky kompenzačním pomůckám mohou tento sport provozovat i lidé s těžkým tělesným či kombinovaným postižením. Prvotní impuls k rozvoji lyžování na monoski u nás byl od Svazu lyžařů ČR, který kontaktovala monolyžařská závodnice, instruktorka lyžování z Anglie D. Smithová (mistryně Velké Británie). Se svým týmem poprvé seznámila v roce 1992 v Krkonoších české handicapované sportovce s monoski. Prvními lyžaři, kteří si monoski na území ČR měli možnost vyzkoušet, byli v průběhu týdenního kurzu ve Špindlerově Mlýnu mj. herec Jan Potměšil, jehož otec Jaroslav byl v oblasti lyžování osob zdravotně postižených velmi aktivní na FTVS UK v Praze a Martin Kovář, který se v následujících letech proslavil jako několikanásobný plavecký medailista z LPH či MS.

Následný impuls k šíření lyžování na monoski byl z iniciativy Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Od roku 1992 se lyžování vozíčkářů rozvíjí nejprve na zmíněné fakultě, od roku 1994 i na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze (FTVS UK).

Na území ČR se konaly v lednu 1994 první závody v rámci 1. ročníku Moravského poháru. V Krkonoších se lyžování vozíčkářů začíná rozvíjet od roku 1996 z iniciativy Kateřiny Duškové ve sportovním klubu Akáda Janské Lázně, následně v Centru handicapovaných lyžařů.

 

Historie Centra handicapovaných lyžařů

 

Monolyžařské kurzy pořádáme v Krkonoších od roku 1996. Svojí činností Centrum handicapovaných lyžařů navázalo v roce 2001 na činnost SK Akáda Janské Lázně, který v oblasti lyžování vozíčkářů působí od jeho počátku v ČR. Od roku 1996 — 2001 se jednalo o individuální pořádání víkendových výukových lyžařských kurzů pro jednotlivce z řad vozíčkářů především ve Skiareálu Špindlerův Mlýn. V návaznosti na zvyšující se zájem o výukové kurzy lyžování ze strany těžce tělesně postižených jsme v roce 2001 založili občanské sdružení Křižovatka života (později jsme změnili název na Centrum handicapovaných lyžařů) a postupně začali plnit stanovené cíle v projektu „Kurzy monoski“. Během naší činnosti jsme do programu zapojili desítky tělesně postižených z celé České republiky, konkrétně v zimní sezóně 2001/02 24 vozíčkářů, v sezóně 2002/03 jsme projekt rozšířili i o další tělesná postižení, kurzů se zúčastnilo 40 handicapovaných z toho 34 monolyžařů a 6 lyžařů s nadkolenní amputací. V zimní sezóně 2003/04 jsme projekt rozšířili do dalších krajů (Liberecký — Bedřichov, Pardubický — Deštné a Říčky) a do projektu výukových kurzů jsme zapojili 84 tělesně postižených z toho 67 monolyžařů. V zimní sezóně 2004/05 jsme začali pořádat soustředění v rakouských Alpách pro nadějné monolyžaře, kteří se účastnili společných kempů s reprezentací ČR. Výukových kurzů pořádaných výhradně v zimních střediscích Krkonoš se během zimní sezóny zúčastnilo 90 tělesně postižených z celé České republiky, z toho 68 monolyžařů. Projekt jsme začali realizovat ve dvou programech, které na sebe dodnes navazují.

Back to Top